Hlavní zásady
H L A V N Í Z Á S A D Y
Věcného návrhu úpravy Stanov ČSCH vyplývající z usnesení XVII.VH konané dne 29. května 2010 a XVIII. VH ČSCH konané dne 27.listopadu 2010
Současný Věcný návrh Stanov ČSCH vychází z návrhu, který byl předložen XVII. VH ČSCH konané dne 27.11.2010, z obdržených návrhů organizačních složek ČSCH a z dostupných legislativních pramenů. Dostupnými legislativními prameny jsou Stanovy evropského svazu chovatelů drůbeže, holubů, králíků, okrasného ptactva a morčat, Vládní návrh Občanského zákona-sněmovní tisk 362/0, část 1/2, Stanovy českého zahrádkářského svazu, Stanovy Českomoravské myslivecké jednoty, Stanovy Slovenského zväzu chovateľov, Stanovy Českého svazu včelařů atd. Po shrnutí těchto podkladů, na základě připomínek ze schůze komise konané dne 22.06.2011 v Lysé nad Labem a z připomínek některých členů ÚV ČSCH z pracovní schůzky konané dne 03.10.2011 lze zobecnit následující zásady, které bude nutno při paragrafové tvorbě Stanov ČSCH dodržet:
1) Z návrhu změny Občanského zákona (dále jen OZ), který byl pod číslem 362/0 jako sněmovní tisk část č.1/2 předložen parlamentu PS lze mít za to, že bude-li docházet ke změně OZ, nebude se jeho obsah výrazně lišit od citovaného návrhu-minulý návrh se v této problematice téměř neliší od stávajícího. Podle sdělení současného ministra spravedlnosti pracovali na jeho podobě přední právníci deset let. Tato novela OZ ve svém ustanovení §§ 216-304 hovoří o „Spolku“, nikoli o sdružení. Pro pochopení dalšího by „Hlavním spolkem“ byl ČSCH. Návrh nového OZ obsahuje 3 046 paragrafů na 552 stránkách, důvodová zpráva obsahuje 592 stran. OZ by měl nabýt účinnosti dnem 1.1.2013. Přijetím nového OZ by se zrušilo 231 zákonů, vyhlášek, vládních nařízení či jejich částí. Z jeho obsahu vyplývají důležité zásady, některé z nich ve Stanovách být musí. a některé ve Stanovách ČSCH obsaženy být měly a nemusí se v daném případě čekat na jeho schválení a vydání ve sbírce zákonů. Právě naopak, je nejvyšší čas, aby se na Stanovách ČSCH začalo pracovat „už včera“. Jedná se zejména o:
K §§ 216 až 219:
Návrh uvádí, že spolek mohou tvořit nejméně tři osoby (nikoli 10, jak obsahují současné Stanovy). Naše komise doporučuje minimální počet 5 členů pro založení a existenci základní organizace či klubu, neboť je to počet, který zaručuje životaschopnost ZO nebo klubu a umožňuje obsadit všechny nutné funkce (předseda, jednatel, pokladník, kontrolor). Spolek je vymezen důrazem na jeho základní znaky, jimiž jsou samospráva, dobrovolnost členství, oddělení majetkových sfér spolku a jeho členů s vyloučením zákonného ručení členů spolku za spolkové dluhy a spolkovou činností jako hlavní (statutární) činností spolku. Vedle hlavní činnosti spolek může sice vykonávat i činnost vedlejší, a to i výdělečnou, ale jen za účelem podpory vlastní spolkové činnosti.
K §§ 220 až 229:
Stanovy spolku musí obsahovat název a sídlo spolku, účel spolku vymezením činnosti , kterou má být účelu dosahováno, práva a povinnosti členů vůči spolku a určení statutárního orgánu.
Stanovy by měly dále vymezit podmínky vzniku a zániku členství, podrobnosti o právech a povinnostech členů vůči spolku, vnitřní organizaci spolku a působnost spolkových orgánů a způsob použití likvidačního zůstatku nebo určení, jak se tento způsob stanoví.
Dále by měly obsahovat pojednání o různorodosti členství a vymezení práv a povinností, které z různorodého členství vyplývají. Stanovy umožňují založit pobočný spolek jako organizační jednotku spolku nebo určit, jakým způsobem se pobočný spolek zakládá a který orgán rozhoduje o založení a zrušení pobočného spolku. Dále by měly obsahovat členství ve spolku, přijetí za člena, výši a splatnost členského příspěvku.
K §§ 230 až 232:
Pobočný spolek je právnická osoba s odvozenou subjektivitou. Právní osobnost pobočného spolku se odvozuje od právní osobnosti hlavního spolku. Pobočný spolek může mít práva a povinnosti a nabývat je v rozsahu určeném Stanovami hlavního spolku a zapsaném ve veřejném rejstříku. Název pobočného spolku musí obsahovat příznačný prvek názvu hlavního spolku a vyjádřit jeho vlastnost pobočného spolku. Ve stanovách má být uvedeno postavení, práva a povinnosti jednotlivých pobočných spolků, v jakém rozsahu je pobočný spolek způsobilý právně jednat, za respektování majetkových sfér hlavního a pobočného spolku. Návrh na zápis spolku do veřejného rejstříku podává hlavní spolek.
K §§ 233 až 243:
Členství ve spolku má povahu osobního poměru, vyloučeného z přechodu v rámci právního nástupnictví (to znamená, že členství nepodléhá dědictví tak, jako členství v obchodní společnosti). Stanovy upravují vznik, trvání a zánik členství formou vystoupení, vyloučení a pro neplacení členského příspěvku. Předpokládá se možnost přezkumu Rozhodčí komisí a soudem. Vznikem členství v pobočném spolku vzniká i členství v hlavním spolku. Nově se navrhuje upravit jako zvláštní právní režim seznam členů spolku sloužící pouze spolkovým záležitostem. Stanovy určí, jak bude seznam členů zpřístupněn, anebo že zpřístupněn nebude. Seznam členů může být uveřejněn jen se souhlasem všech členů, kteří jsou v něm zapsáni.
K §§ 244 až 247:
Obsahují organizaci spolku, statutární orgány, funkční období a kooptaci členů.Vnitřní organizace spolku je jeho věcí. Nutné však je, aby spolek měl statutární orgán, neboť jej zastupuje navenek v právním styku spolku s jinými osobami, a Stanovy musí určovat, jaký má spolek statutární orgán. Stanovy dále určují, jaké další orgány spolek bude mít a jaká je jejich působnost. Stejně tak spolek ve stanovách určuje, jak se tyto orgány svolávají nebo obsazují.
K §§ 248 až 262:
Obsahují pojednání o členské schůzi, zápisy z členských schůzí atd. Každý delegát musí být volen stejným počtem hlasů. Obsahují platnost usnesení členské schůze a možnost navrhnout soudu její neplatnost do tří měsíců od jejího konání nebo kdy se navrhovatel o jejím konání dozvěděl.
K § 263:
Stanovy mohou zřídit spolek s jakoukoli organizační strukturou a libovolnými orgány. Nutné však je, aby bylo patrné, který ze spolkových orgánů je statutární.
§§ 264 až 266:
Pojednává o kontrolní (revizní) komisi. Stanovy nepřipouští spojení funkce člena statutárního orgánu nebo likvidátora s členstvím v kontrolní komisi.
K §§ 267 až 269:
Pro účely rozhodování sporných záležitostí z oboru spolkové samosprávy může spolek zřídit rozhodčí komisi a stanovit její náplň. Rozhodčí komise rozhoduje o vyloučení člena ze spolku a spory mezi spolkem a jeho členem o placení členských příspěvků. Může rozhodovat i další sporné záležitosti náležející do spolkové samosprávy v rozsahu určeném Stanovami. Členem rozhodčí komise může být jen bezúhonná zletilá a svéprávná osoba, která ve spolku nepůsobí jako člen jiného voleného orgánu. Řízení před rozhodčí komisí upravuje jiný právní předpis.
K §§ 270 až 275:
Obsahují zrušení a likvidace spolku.
K §§ 276 až 304:
Obsahují fúze spolků a rozdělení spolku.
Paragrafové znění je uváděno z důvodu posloupnosti tvorby Stanov. Ve výše uváděném paragrafovém výčtu nejsou obsaženy všechny odstavce, neboť pojednání o spolcích je na dvanácti stránkách.
2) Návrh nových Stanov by neměl odporovat obsahu Stanov Evropského svazu chovatelů drůbeže, holubů, ptactva, králíků a morčat a FIFe zejména ustanovení o tom, že ČSCH je neziskovou veřejně prospěšnou organizací a při své činnosti se zdrží jakékoli politické a ideologické činnosti a je stranicky, politicky a nábožensky neutrální.(př. Kopřiva – doplnění „rasově“) Hlasování PRO - 63 delegátů
Důvod:
ČSCH je členem Evropského svazu chovatelů drůbeže, holubů, ptactva, králíků a morčat, odbornost koček je členem FIFe. I přesto, že z obsahu Stanov těchto spolků vyplývá pro jeho členy povinnost tyto dodržovat, je vhodné tuto povinnost také zakotvit do našich Stanov, zejména povinnost uváděnou v bodu č.2 tohoto „Návrhu“, neboť řada našich členů a organizací nejen o Stanovách EE, natož o jejich obsahu
mnoho neví. Bez připomínek - Hlasování PRO - 70 delegátů
3) Zavést centrální evidenci každoročně doplňovanou k přesně stanovenému datu, která bude korespondovat odběru členských známek, což je nutné zejména pro hlasování a tvorbu finančních rozpočtů.
Důvod:
Zavedení centrální evidence členů k přesně stanovenému datu je zcela na místě a je nutný jak pro hlasování v orgánech hlavního spolku, tak v orgánech pobočných spolků, neboť bude rozhodující počet řádných členů, které bude delegát zastupovat. Tato povinnost vyplývá i z návrhu nového OZ.
4) Stanovit pevné procentní podíly ze základních členských příspěvků jednotlivým článkům organizační struktury Svazu takto:
a) 15% ZO, 35% OO a 50% ústředí, nebyl přijat
b) schvalovat pevné procentní podíly ad hoc Valnou hromadou Svazu. (návrh ÚV) nebyl přijat
c) VH schválila dělit v poměru 50%nižší složky a 50% pro ústředí. Hlasování PRO - 63 delegátů
Dále je navrhováno zavést příspěvek odbornosti, ke které se chovatel hlásí chovanými zvířaty a který ho zaplacením tohoto příspěvku opravňuje využívat odborné činnosti vztahující se k chovanému druhu zvířat (registrace a tetování zvířat, odběr nánožních kroužků apod.). Tento příspěvek je schvalován konferencí ÚO a náležel by do rozpočtu odbornosti. Nebyl přijat
Důvod:
Stanovení pevných procentních podílů ze základního členského příspěvku jednotlivým článkům organizační struktury Svazu vyplývá z připomínek některých okresních a základních organizací. Názory na jeho rozdělení jsou odlišné podle toho, zda se jedná o okresní nebo základní organizaci. Ze získaných zkušeností vyplývá, že některé okresní organizace rozdělení čl. příspěvku na okresních konferencích neprojednávají vůbec a tento si celý přisvojují. Jiné okresní organizace rozdělení čl. příspěvku na okresních konferencích projednávají a snahou některých ZO je, aby pro ně konference schválila největší díl a tím zase okres má minimální rozpočet, který sotva kryje nejnutnější náklady potřebné pro řádné fungování okresní organizace. Pro optimální fungování okresních a základních organizací je proto nutné stanovit pevné procentní rozdělení části základního členského příspěvku.
5) Stanovit zásadu, která by umožňovala všem voleným a jmenovaným funkcionářům Svazu obdržet náhradu hotových výdajů spojených s řádným výkonem funkce a z vlastního rozpočtu orgánu, v němž funkcionář vykonává funkci, pokud o to funkcionář požádá. Dále tito funkcionáři mohou obdržet odměnu za činnost nebo řádný výkon funkce, kterou jim schvaluje orgán, který je do funkce volil, a to rovněž
z vlastního rozpočtu. Hlasování PRO - 59 delegátů, byl přijat
Důvod:
Tato zásada nebyla v současných Stanovách přesně formulována a docházelo k různým výkladům Stanov. Pokud spolek vyšle svého člena někam na cestu, musí si být vědom, že tuto cestu musí svému členovi zaplatit, pokud o to člen požádá. Stejně tak nelze schvalovat odměny členům zvoleným orgánem (např. ÚV svým členům), ale vždy jen orgánem, který tyto členy do funkcí volil (např. členům ÚV valnou hromadou).
6) Pro jednotlivé volené orgány stanovit:
a) minimální počet členů (nebude-li mít dle Stanov ÚO samostatný rozpočet, i maximální počet členů), Hlasování PRO 47
b) pro ÚV minimálně sedm a maximálně devět, pro ostatní volené orgány minimálně pět a maximálně 7.
Vymezit, kdo je oprávněn navrhovat a nominovat kandidáty a jakým způsobem bude nominace probíhat. Určit funkce s pravomocemi statutárních zástupců. Počet volených členů každého voleného orgánu musí být lichý.
Důvod:
Do současné doby nebyl uskutečňován jednotný výklad zásady zakotvené v ustanovení § 4, odst. 2) Stanov, která stanovuje, že volby jsou uskutečňovány zdola nahoru, kdo je oprávněn navrhovat kandidáta a jak má probíhat jeho nominace (proces doporučení či nedoporučení a zdůvodnění). Proto je snahou této komise navrhnout zásadu, která by jednoznačně stanovila způsob návrhu kandidáta, nominační proceduru a předpoklady, které musí kandidát splňovat. Nemělo by stačit, že kandidát je ochoten volenou funkci zastávat, ale musí dávat i předpoklad, že na zastávání takové funkce má dostatek teoretických a praktických znalostí, času s ohledem na své zaměstnání a jiné již zastávané funkce.
7) Stanovit zásadu, která by zaručovala tajné volby ve všech spolcích Svazu a tomu následně přizpůsobit i Volební řád Svazu. Ve volebním řádu přesně definovat pojem většiny. Hlasování přizpůsobit systému akciových společností (síla mandátu = počet členů, které mandát zastupuje) nejlépe tak, že každý delegát obdrží před volbami hlasovací lístek s počtem hlasů odpovídající:
a) jednomu hlasu na každých začínajících 10 členů,
b) jednomu hlasu na každých začínajících 50 členů. nebyl přijat
c) VH - jednomu hlasu na každých začínajících 350 členů,
Hlasování PRO 38 (počítá se i mladý chovatel PRO 69 delegátů)
d) jednomu hlasu na každých začínajících 150 členů. Nebyl přijat
Důvod:
Zakotvení zásady systému tajných voleb do Stanov u všech spolků je vysoce demokratický prvek zejména u spolků na úrovni okresu a výše, stejně tak hlasování podle systému akciových společností u spolků na úrovni okresu a výše.
8) Stanovit buď:
a) přímou volbu statutárních zástupců na stupni OO, MěO a výše (předsedy a místopředsedy ÚV, předsedy KK a RK, předsedy a jednatele u ostatních organizačních složek) volenými delegáty a ostatní členy voleného orgánu do stanoveného počtu, nebo
b) volby týmů v čele s kandidátem na předsedu nebo jednotlivé kandidáty anebo obojí.
Hlasování PRO 55 delegátů
Důvod:
Komise se zabývala i návrhem volit pouze statutární zástupce ÚV (předsedu a místopředsedu) a ostatní členové ÚV by se stali automaticky zvolení předsedové ÚOK. Tímto návrhem by bylo delegátům VH jednak odejmuto právo volit většinu členů ÚV, jednak by tím bylo sice zajištěno, že o potřebách a problémech jednotlivých odborností by bylo rozhodováno nanejvýš fundovaně, nejasnosti by však mohly nastat v síle hlasů jednotlivých předsedů ÚOK. Měl by mít stejnou sílu hlasu bez ohledu na to, jak velkou odbornost zastupuje nebo sílu hlasu odpovídající počtu členů hlásících se k určité odbornosti? Tento způsob však komise nedoporučuje, neboť by se jednalo i o početnější ÚV a tím i nákladnější pro centrální rozpočet. Proto komise navrhuje variantní způsob zakotvený v zásadě č. 8 a doplněnou o č.9.
Umožnění variantního způsobu voleb buď jednotlivců, nebo týmů v čele s kandidátem na předsedu vychází z návrhu ÚOK chovatelů okrasných a užitkových holubů. Jejich návrh byl odůvodněn předchozími pozitivními zkušenostmi, kdy v jednom případě byl zvolen jen předseda ÚOK, který si sám do svého týmu navolil tzv. své lidi. Tento tým však pracoval bezchybně, lépe než tým zvolený z individuálně navrhovaných kandidátů, prosazujících často osobní či regionální zájmy, bez ohledu na zájem celku. I u této varianty voleb je nutné, aby členové týmu byli řádně nominováni, jak to požadují současné Stanovy.
9) Schůzí ÚV ČSCH mají právo se zúčastňovat předsedové kontrolní a rozhodčí komise a delegovaní zástupci ÚOK s hlasem poradním. ÚV ČSCH je povinen o konání každé schůze informovat tyto komise v dostatečném časovém předstihu.
Hlasování PRO 59 delegátů
Důvod:
Tímto by byla zajištěna, častokrát na konferencích a i jinak kritizovaná, potřebnost rozhodovat na schůzích ÚV ČSCH fundovaně o potřebách jednotlivých odborností, neboť v něm nejsou a nemohou být zastoupeny všechny odbornosti. Účast zástupců ÚOK by byla hrazena z rozpočtů ÚOK.
10) Stanovit funkční období v rámci Svazu na období:
a) čtyř let. První volbu do všech orgánů Svazu uskutečnit do jednoho roku po schválení Stanov a u členů ÚV stanovit první funkční období na dobu 2 let s obměnou ½ + 1 voleného orgánu a po dalších dvou letech volit druhou polovinu do stanoveného počtu, nebyl přijat
b) ponechat pětileté funkční období. Hlasování PRO 65 delegátů
Důvod:
Odmítání tohoto návrhu komise je považováno za nepochopení, neboť po prvých volbách by polovina funkcionářů fungovala samozřejmě jen dva roky, ale ostatní již ve čtyřletých cyklech pouze se střídavou dvouletou periodou volby. Kromě toho žádnému funkcionáři nebrání nic v tom, aby se ucházel o funkci i v dalším období, kromě statutárních zástupců. Návrh komise stanovit funkční období z pěti na čtyři roky odpovídá zvyklostem voleb do zastupitelských orgánů s celostátní a místní působností.
11) Omezit funkční období:
a) statutárních zástupců ÚV ČSCH na dvě po sobě následující funkční období, Hlasování PRO 50 delegátů
b) totéž u předsedů RK a KK. Já jsem to chápal jako celek, v zápisu VH je jen ÚV ČSCH.
Důvod:
Návrh na omezení funkčního období statutárních zástupců ÚV na dvě po sobě jdoucí funkční období vyplývá z obecně získaných zkušeností, kdy vrcholový funkcionář již po této době nemá potřebný růstový potenciál. Nepřijetí této zásady by vyžadovalo přijetí jiných kontrolních mechanismů statutárních zástupců.
12) Stanovit možnost odvolání funkcionáře orgánem, který ho do funkce zvolil na návrh kteréhokoli člena tohoto orgánu (členská schůze, konference, valná hromada). Hlasování PRO 64 delegátů
Důvod:
Doposud zakotvený požadavek na dvojí napomínání funkcionáře pro možnost odvolání z funkce se neosvědčil, zejména u funkcionářů, kde se schůze, konference či VH konají jednou za rok.
13) Zakotvit do Stanov institut kooptace do volených orgánů Svazu při odstoupení, vyloučení člena ze Svazu a pod. tak, že je kooptován ten člen, který při posledních volbách získal největší počet hlasů do voleného orgánu, jehož se kooptace týká. Počet kooptovaných členů nesmí přesáhnout polovinu členů voleného orgánu. Kooptace je možná jen do:
a) nejbližších řádných voleb, Hlasování PRO 57 delegátů
b) do nejbližší schůze orgánu, který tyto členy volí.
Důvod:
Tento institut jednak připouští nový návrh OZ, jednak vyplývá z praxe, kdy se letos již podruhé za sebou konají doplňující volby do ÚV. Zabírá to čas a stojí to i nějaké finanční prostředky.
14) Stanovit povinnost svolat mimořádnou schůzi při žádosti nejméně jedné třetiny členů hlavního a pobočných spolků. Hlasování PRO 59 delegátů
Důvod:
Do současné doby byla stanovena povinnost svolat členskou schůzi, konferenci či VH na základě požadavku nejméně nadpoloviční většiny členů. Nový návrh odpovídá i požadavku návrhu nového OZ.
15) Zakotvit práva členů vznášet k příslušným orgánům Svazu podněty, dotazy, připomínky, návrhy a stížnosti. Místem podání je příslušná základní nebo specializovaná ZO. Povinností orgánů svazu je vyřizovat a informovat o způsobu řešení ve lhůtě:
a) do 30-ti dnů a v odůvodněných případech 60-ti, nejdéle však do 90 dnů, Hlasování PRO 49 delegátů
b) do 60-ti dnů, nejdéle však do 90 dnů.
Důvod:
Současná právní úprava zaručuje členovi či organizační jednotce Svazu právo obracet se k vyšším orgánům s podněty, připomínkami, návrhy, kritikou. Doposud však není stanovena povinnost zabývat se připomínkami, návrhy a kritikou a není stanovena žádná lhůta pro vyřízení podnětu.
16) Členem Svazu může být buď osoba starší:
a) deseti let, nebyl přijat
b) šesti let. Hlasování PRO 55 delegátů
Do nabytí zletilosti osoby je její členství podmíněno souhlasem zákonného zástupce. Právo hlasovat, volit a být volen může člen nabytím zletilosti.
Důvod:
Komisi byla stanovena povinnost zabývat se i věkovou hranicí pro přijetí za člena Svazu. V této otázce není u členské základny jednoznačný názor. Část se přiklání k hranici 6 let, část k hranici 10 let. Komise doporučuje spíše hranici 10 let, která odpovídá rozumovým schopnostem a většinově uceleným zájmem lidského jedince. Zletilosti lze nabýt dovršením věkové hranice 18 let nebo rozhodnutím soudu- pro posouzení je rozhodující obsah rozsudku. Po nabytí zletilosti má člen právo volit, být volen a hlasovat.
17) Členství je založeno v jedné základní organizaci (všeobecné či
a) specializované). Členství v klubu je podmíněno členstvím v základní organizaci. Kluby mohou mít právní subjektivitu za účelem získávání dotací, sponzorských darů a majetku. Ve stejném rozsahu mohou mít právní subjektivitu ústřední chovatelské odbornosti. V této souvislosti je navrhováno umožnit přidružené členství a specifikovat práva a povinnosti, které z přidruženého členství vyplývají. Hlasování PRO 53 delegátů – revokace PRO 41 delegátů
Usnesení VH: ÚV ČSCH zpracuje rozbor, zda je možné ÚOK přiznat právní subjektivitu (IČO, účet, podúčet,) Hlasování PRO 53 delegátů
Důvod:
Navrhování této zásady vyplývá z různorodého výkladu práv členů chovatelských klubů a i některých funkcionářů Svazu. Členství v chovatelském klubu musí být podmíněno členstvím v základní organizaci, pokud klub nemá charakter specializované základní organizace. U klubů je navrhováno nadále ponechat odvozenou právní subjektivitu za účelem možnosti získávání dotací, sponzorských darů a majetku. Je známo, že bez získané odvozené právní subjektivity jsou tyto možnosti omezené. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že člen má jen jeden hlas, který může uplatnit v základní organizaci (všeobecné či specializované). Tak jako každý občan ČR má hlasovací právo jen v trvalém bydlišti, nikoli v přechodném bydlišti nebo tam, kde má chatu, rekreační chalupu anebo své rodiče. Obdobně má člen ČSCH trvalé bydliště v základní organizaci, nikoli v klubu. V klubu je jeho „přechodné bydliště“. Proto požadavky některých chovatelských klubů na možnost hlasování na konferencích ÚO jsou v rozporu s ustanovením Stanov, a i s logikou. S logikou proto, že kluby do společné pokladny Svazu neodvádějí z členských příspěvků ani korunu. Stejně tak lze úspěšně zpochybnit jejich argumenty spočívající v tom, že nejsou prosazovány jejich odborné požadavky, neboť představiteli ÚOK jsou v drtivé většině členové chovatelských klubů, ne-li dokonce funkcionáři klubů. Proto nelze takovou argumentaci přijmout, neboť je nelogická, účelová.
Současný návrh tzv. přidruženého členství bude umožňovat, aby člen všeobecné ZO mohl mít přidružené členství ve specializované ZO jako přidružený člen a naopak, člen specializované ZO (např. chovatelů korel) může mít přidružené členství ve všeobecné ZO (chová-li králíky a holuby). Přidruženým členstvím je dána širší možnost volby pro člena ČSCH, kde bude mít tzv. trvalé bydliště, a kde přechodné bydliště. Bude však nezbytně nutné specifikovat práva a povinnosti, které budou z přidruženého členství vyplývat.
18) Pobočnými spolky stanovit:
b) základní organizace všeobecné či specializované, městské, obvodní či okresní organizace, krajská sdružení, ústřední chovatelské odbornosti a chovatelské kluby, Hlasování PRO 53 delegátů
c) u chovatelských odborností podmínit možnost mít charakter pobočného spolku mít podúčet ČSCH, nikoli samostatný účet.
Důvod:
Navrhujeme-li částečnou nebo úplnou samofinancovatelnost ústředních odborností, musí jim být dán charakter pobočného spolku stejně, jako je to u chovatelských klubů.
19) Do členských povinností stanovit zásadu zdržet se jednání, které by poškozovalo zájmy a dobré jméno ČSCH a jeho pobočných spolků, zachovávat vůči ostatním členům ohleduplnost, vzájemný respekt a zásady dobrého soužití. Hlasování PRO 58 delegátů
Důvod:
Navržení této zásady snad ani nevyžaduje komentář, snad jen přání, abychom tuto zásadu sami nejen dodržovali, ale i důrazně prosazovali.
20) Vypustit:
d) ustanovení odstavce 4, § 30, které nad rámec omezuje
vlastnická práva k nemovitostem, nebyl přijat
e) ustanovení odstavce 4, § 30 do částky 500 000,-Kč tržní
ceny nemovitosti. nebyl přijat
Důvod:
Doposud zakotvená zásada v ustanovení § 30, odst. 4) Stanov ČSCH omezuje nezadatelná práva vlastníků nemovitostí nad rámec zákona. Argumentace, že nejsou doposud ošetřeny nenávratné půjčky z pokladny Svazu nemůže obstát, neboť zákonem stanovené lhůty k uplatnění práv ze strany vyšších orgánů Svazu k nižším jsou za více jak dvacet let dávno promlčeny.
21) Vypustit ustanovení odstavce 7 §4 Stanov, které nepřiměřeným způsobem omezuje volbu sdružování se v libovolných spolcích. V této souvislosti stanovit povinnost uvádět na kandidátce, kromě jiného i členství a funkce v jiných sdruženích obdobného charakteru. Zamlčení citovaných povinností charakterizovat jako hrubé porušení základních povinností člena.
Důvod:
Návrh na úplné vypuštění ustanovení odstavce 7, § 4 Stanov ČSCH je adekvátní, neboť nepřiměřeným způsobem omezuje možnost sdružovat se v jiných spolcích i přesto, že toto ustanovení Stanov mělo něco „do sebe“, protože funkcionář ČSCH logicky nemůže plnohodnotně zastávat volenou či jmenovanou funkci ve Svazu, zastává-li podobnou funkci v jiném občanském sdružení s podobným posláním, jaký má ČSCH. Jedná se zejména o tříštění iniciativy v oblasti výstavnictví, v získávání sponzorů a pod. Proto :
a) je navrhováno stanovit povinnost uvádět na kandidátní listině pracovní či jiný obdobný poměr, členství a funkce v jiných sdruženích, a zamlčení takové povinnosti charakterizovat jako hrubé porušení základních povinností člena s možností jeho odvolání z funkce, Hlasování PRO 48 delegátů
b) doložit i vykonávání volené funkce ve výboru ZO, OO, KS či ÚOK minimálně jedno volební období.
22) Stanovit neslučitelnost funkcí ve Svazu, včetně zaměstnaneckých poměrů, zejména stanovit neslučitelnost referenta sekretariátu ÚV s funkcí členů, které volí valná hromada ČSCH (jedná se zejména o člena ÚV, kontrolní a rozhodčí komise a pracovních komisí ÚV ČSCH).
Hlasování PRO 55 delegátů
23) Valné hromadě přísluší schvalovat Stanovy, Závazný výklad Stanov, Volební řád, Kontrolní řád a Rozhodčí řád, volit a odvolávat předsedu, místopředsedu a ostatní členy ÚV, předsedu a členy rozhodčí komise, předsedu a členy kontrolní komise.
Hlasování PRO 66 delegátů
Komise dále XIX. VH ČSCH doporučuje projednat a ÚV ČSCH uložit:
1) Zlegalizovat práci současné tzv. ÚKPM. Práci s mladými chovateli ponechat tak, jak je to ve Stanovách upraveno doposud, t.j. v kompetenci ÚOK. Práci ÚOK v této oblasti bude metodicky řídit a koordinovat Komise pro práci s mladými chovateli. Předsedu této komise bude: 2/1:46:20
a) volit ÚV ČSCH jako je to zakotveno ve Stanovách doposud nebo Hlasování PRO 38 delegátů
b) volit valná hromada ČSCH.
Důvod:
A) S návrhem na zařazení tzv. ÚKPM na úroveň ostatních ÚOK komise zásadně nesouhlasí. Současný systém práce s mladými chovateli považuje naše komise za nepřiměřeně drahý a málo efektivní. Skutečná práce s mladými chovateli probíhá dlouhodobě především v rodinách chovatelů a v základních organizacích a jedná se o práci soustavnou, systematickou a odbornou, což současná ÚKPM nedělá a ani dělat nemůže. Jedno několikadenní setkání s velmi malým procentem vybraných nebo předběžně nějak vyselektovaných mladých chovatelů, byť spojené se soutěží, nazývané honosně olympiádou, na této skutečnosti nemůže mnoho změnit. Tvrzení ÚKPM, že svojí dosavadní činností vychovává nové chovatelské funkcionáře a posuzovatele, je pouhý populismus. Pokud bychom měli hovořit o skutečné výchově příštích fundovaných funkcionářů, pak by vedle chovatelské odbornosti měli být školeni i v základech teorie řízení, ekonomie a práva, což současná ÚKPM mladým chovatelům neposkytuje. Pokud se týká oblasti budoucích posuzovatelů, tak při závěrečných posuzovatelských zkouškách nejsou rozdíly ve znalostech mezi účastníky soutěží MCH a ostatními adepty. Současná ÚKPM se jeví jako „autonomní orgán“ v rámci ČSCH, který pro svoji činnost spotřebovává nepřiměřeně velkou část svazového rozpočtu, navíc se zcela nepatrným efektem.
Výchově mladých chovatelů je třeba věnovat pozornost, neboť se jedná o problematiku specifickou, která vyžaduje metodické řízení. Základ výchovy mladých chovatelů však musí být logicky v odborném vedení, což mohou plnohodnotně zajistit pouze ÚOK. V jednotlivých ÚOK by k tomu měl být ustaven fundovaný odborník s obecnými znalostmi výchovy mládeže, který by operativně zprostředkovával nejnovější odborné trendy a aktualizoval metodiky pro práci s mládeží v nižších organizačních složkách. Koordinací těchto odborných zástupců ÚOK, zejména pro organizování společných celosvazových akcí by pak měl mít na starosti volený funkcionář ÚV ČSCH nebo volený VH, který by ÚV ČSCH nebo VH garantoval, spolu s předsedy jednotlivých ÚOK, celkovou úroveň odborného a metodického řízení této práce v rámci Svazu. V pořádání celostátních soutěží MCH komise doporučuje pokračovat, avšak v jiné podobě a především s podstatně nižšími náklady. Časově by se mělo jednat o kratší akce, kterých by se zúčastnil nezbytně nutný počet organizátorů a zkoušejících. Zájem účastníků o doprovodný nechovatelský program by mohl být realizován za 100% finanční účasti účastníků. Komise doporučuje pořádat akce s mladými chovateli především v odbornostech, např. při pořádání celostátních výstav. Pro tuto formu by však bylo nutné přerozdělení finančních prostředků vyčleněných na mládež ve prospěch jednotlivých odborností podle počtu chovatelů hlásících se k odbornosti.
B) ÚV ČSCH doporučuje VH v této oblasti postup dle návrhu člena ÚV ČSCH ing. Vladimíra Hulmana:
Práce s mlAdÝMI CHOVATELI v ČSCH - současný stav a nástin řešení
Český svaz chovatelů, tak, jako celá řada jiných zájmových organizací v rámci zajišťování své budoucnosti je morálně povinen zabývat se péčí a přípravou svých pokračovatelů a nástupců. Této činnosti se obecně říká „práce s dětmi a mládeží“.
Český svaz chovatelů má tuto oblast práce obsaženu i ve svém základním dokumentu - Stanovách Českého svazu chovatelů.
Obecně popularizaci a seznamování s činností ČSCH řeší §10. Ten říká: „ Popularizovat chovatelskou činnost na veřejnosti, vydávat odborné časopisy a publikace, vnitrosvazové tiskoviny, spolupracovat s nakladatelstvími a s vydavateli a redakcemi sdělovacích prostředků.“
Řešení kontinuity odborné práce a s tím i související práci s dětmi a mládeži řeší § 28, který stanovuje to, co vše by měly řešit jednotlivé ústřední odborné komise, jako nejvyšší orgány chovatelství v jednotlivých odbornostech. K řešení kontinuity chovatelství v odbornostech mluví hned několik článků uvedeného § - viz níže.
§ 28. Ústřední komise
Ústřední odborné komise /ÚOK/ jsou nejvyššími odbornými orgány ustavenými pro řízení chovatelství příslušných druhů zvířat. Jejich rozpočty jsou součástí ústředního rozpočtu Svazu. V činnosti se řídí usneseními valné hromady Svazu a následně usneseními ústřední konference chovatelské odbornosti.
Povinností ústředních odborných komisí je:
1. Zabezpečovat rozvoj chovatelství podle přijatých zásad a usnesení.
...
7. Navrhovat vlastní rozpočet, účelně hospodařit s přidělenými finančními prostředky a aktivně napomáhat vlastní činností k zajištění příjmové části rozpočtu odbornosti.
8. Propagovat chovatelství, vydávat odborné a propagační materiály.
...
10. Připravovat směrnice, řády, pokyny v rámci své odbornosti.
...
12. Pořádat školení, soutěže, výstavy, závody a jiné akce.
...
14. Aktivně se podílet na výchově mladých chovatelů.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že centrem výchovy mladé generace v ČSCH by měly být jednotlivé odbornosti. Je to celkem logické, neboť právě tam se řeší budoucnost příslušných odborností a to jak po stránce odborné, odborně-výchovné, ekonomické, propagační, legislativní a také po stránce výchovy svého dorostu.
O prací mladých chovatelů bylo v minulosti na půdě ČSCH řečeno mnoho - ale spíše v obecné rovině, než konkrétně.
Současný stav: Práci s mládeží na centrální úrovni řídí a organizuje Ústřední komise pro práci s mládeží. Dle Stanov ČSCH jde o pracovní komisi (§ 4 - čl.9) , tedy ne komisi odbornou, ustavenou dle § 28!
K námitce, že na sjezdu ČSCH ve Žďáru nad Sázavou v roce 1993 bylo v rámci usnesení uloženo ústřednímu výboru:
„1. sjezd ukládá ústřednímu výboru, aby provedl úpravu Stanov ČSCH podle připomínek přijatých sjezdem, podle právních norem, a významových upřesnění v jednotlivých ustanoveních;“
K práci s mládeží byla uvedena připomínka zásadního významu a to: „aby ústřední komise pro práci s mládeží byla svým organizačním a ekonomickým začleněním postavena na roveň ústředních odborných komisí.“
V následujícím období, kdy došlo k několika úpravám Stanov ČSCH, nebyla tato připomínka zapracována ani jednou, byť v pracovní komisi ÚV ČSCH pro úpravu stanov (legislativní komise) byl po dobu minimálně 4 let člen komise pro práci s mládeží. Ani delegáti valných hromad, kteří schvalovali úpravy Stanov ČSCH již k této záležitosti nehovořili, či neměli žádné připomínky ani návrhy.
Závěr: V právní teorii a praxi se postupuje tak, že pozdější rozhodnutí VH ČSCH neguje rozhodnutí předcházejících VH, které rozhodovaly o téže věci Stanovy ČSCH rozhodnutí sjezdu ČSCH z roku 1993 neakceptovaly, proto byla práce s mládeží zakotvena do Stanov ČSCH tak, jak je. Výklad Stanov nemůže obsahovat něco, co neobsahují Stanovy!
Z dlouholeté praxe s prací s mládeži v ČSCH je zřejmé, že práce s mládeží, odtržena od mateřské odbornosti (byť v tzv. ÚKPM jsou zastoupení zástupci odbornosti) je odtržena od vlastní odbornosti. Členové řady ÚOK necítí potřebu a zodpovědnost za přípravu a výchovu mládeže ve své odbornosti, byť jim to Stanovy ČSCH ukládají, neboť to za ně dělá někdo jiný. ÚKPM navíc musí řešit ekonomické problémy vycházející z nesystémového postavení této komise.
Práce s mládeží je (až na některé výjimky) na centrální úrovni zúžena jen na přípravu a organizování Soutěže chovatelské dovednosti mladých a v několika posledních letech o korespondenční soutěž pro mladé chovatele v časopisu Chovatel.
Dovoluji si tvrdit, že práce s mladými chovateli je v ČSCH většinou živelná, nepromyšlená a nekoncepční.
Co udělat pro zlepšení práce s dětmi a mládeží v ČSCH:
- Narovnat postavení komise pro práci s mládeží a uvést ji do souladu s platnými ustanoveními Stanov ČSCH. To znamená, že komise pro práci s mládeží je pracovní komise ÚV ČSCH, která má plnit zadání ÚV ČSCH jako výkonného orgánu na základě usnesení Valných hromad. Důrazně upozornit jednotlivé ÚOK, že těžiště práce s mladými chovateli je výhradně v jejich kompetenci (včetně ekonomického zajištění) a
- Řešit:
a) systém výběru, přípravy a práce s vedoucími chovatelských kroužků,
b) problematiku metodické pomoci vedoucím chovatelských kroužků,
c) strukturu a systém celosvazové soutěže a dalších celosvazových akcí pro mladé chovatele.
Řešení výše uvedených bodů jsou v kompetenci ÚV ČSCH. Návrh na realizaci bodu C nechť připraví pro ÚV ČSCH její pracovní komise - komise pro práci s mládeží.
Ad a)
Práci s mladými chovateli dnes může vykonávat každý člen ČSCH bez ohledu na své etické, morální či odborné vlastnosti a schopnosti - tedy kdo a jak chce. Přitom je zřejmé, že na výběru vhodných vedoucích závisí úspěšnost jak výchovy, tak i odborné přípravy. Téměř všechny organizace, které pracují s mladými chovateli mají definovány podmínky, které musí pracovníci s dětmi a mládeži splňovat.
S výběrem úzce souvisí i příprava vedoucích. Nejde jen o odbornou chovatelskou přípravu, ale jde především o přípravu na práci s dětmi a mládeží. Systém přípravy vedoucích je také nedílnou součástí většiny organizací spolupracujících s dětmi a mládeží základy psychologie, zásady výchovy, vzdělávání, ...)
Pokud tedy máme vybraného vedoucího, splňující jakési minimum znalostí potřebných pro práci s mládeží, je třeba s těmito lidmi nějak pracovat. Jde o to, aby existovala výměna zkušeností, doplňování a prohlubování obecných výchovně vzdělávacích znalostí. Důležitou součástí je zpětná vazba od vedoucích k řídícím orgánům.
Ad b)
Metodickou pomoc je třeba rozdělit do dvou rovin - rovinu obecně výchovně vzdělávací a rovinu odbornou.
Každý vedoucí pro úspěšnou práci s dětmi a mládeží potřebuje mít k dispozici ucelený návod jak s dětmi a mládeží pracovat. V současné době je úroveň práce s dětmi a mládeží velmi rozdílná - závisí především na osobních schopnostech jednotlivých vedoucích. Pro vytvoření kvalitního výchovně vzdělávacího systému je potřeba mít pro práci jednotlivých kroužků jakési osnovy nebo programy. Bez těchto materiálů jsou děti a mládež mnohdy ve svých odbornostech připravovány náhodně, bez skloubení znalostí a mnohdy jen v tom, co zná vedoucí. Toto neplatí tam, kde práci vedoucích vykonávají pedagogicky i odborně kvalifikovaní vedoucí, kterých je však v ČSCH poskrovnu.
Ad c)
Systém soutěže Chovatelské dovednosti mladých je třeba upravit tak, aby se jí mohlo zúčastnit co možná nejvíce dětí a mládeže. Každoročně se v hodnoceních objevují propastné rozdíly mezi znalostmi dětí z jednotlivých okresů, což je vzhledem k živelnosti práce s dětmi a mládeží v ČSCH celkem pochopitelné.
Zde se nabízí celá řada řešení - ať již soutěž jen v rámci odbornosti, nebo soutěž v rámci odbornosti a území (okres, kraj, ...). V každém případě je třeba docílit toho, aby se v přípravě a průběhu soutěží mnohem více angažovaly jednotlivé ÚOK.
2) Zabývat se stanovením rozpočtu částečně společného a částečně samostatného pro jednotlivé odbornosti podle počtu členů hlásících se k jednotlivým odbornostem. Komise současně navrhuje uložit ÚV zpracovat zásady samofinancování. Nebylo hlasováno
Důvod:
Důsledné a přehledné oddělení rozpočtů jednotlivých odborností (na veškerou oddělitelnou odbornou činnost) od společného rozpočtu Svazu (na veškerou neoddělitelnou celosvazovou činnost) považuje komise za naprostou nutnost. Rozpočet všech odborností by měl být postaven jako samo-financovatelný. Pro případnou přechodnou neschopnost samofinancování by mělo být v zásadách tvorby rozpočtu nějaké systémové řešení aplikovatelné na přechodnou dobu. Trvalé financování některých odborností z prostředků získaných jinými odbornostmi považuje komise za nesprávné, poškozující zájmy celého Svazu. Tento stav může vyvolávat určité myšlenky na odtržení některých odborností z ČSCH.
3) Komise se dále zabývala i dalšími návrhy, které VH nedoporučuje. Jedná se zejména o:
a. Umožnit účast na schůzích jednotlivých spolků i nečlenům Svazu. Tento návrh nepovažuje komise za vhodný. Navrhuje však zvážit možnost účasti členům svazu na všech schůzích jeho orgánů bez hlasu i poradního.
b. Návrh ZO Červený Kostelec - stanovit hmotnou odpovědnost funkcionářů obdobně jako u jednatelů. Stanovit tuto odpovědnost by znamenalo stanovit i povinnost tyto funkcionáře odměňovat podobně jako jednatele obchodních společností, což v ČSCH je neakceptovatelné.
c. Stanovit neslučitelnost jakékoli funkce v ČSCH se zaměstnáním v ČSCH považuje komise za příliš tvrdé opatření, se kterým zásadně nesouhlasí.
d. S návrhem, aby způsob voleb byl ponechán zásadně na rozhodnutí členské schůze komise rovněž nesouhlasí a všechny volby navrhuje zásadně jako tajné. Hlasování pak tajné nebo veřejné podle rozhodnutí účastníků.
e. Návrh Dr. M. Tyllera a M. Hertla pro konference odborností. Jimi navrhovaný systém by narušil princip založený na hlasu, který je odvozen od zaplaceného členského příspěvku řádného člena ČSCH.
V Praze dne 03.října 2011
JUDr. Michal Danišovič
předseda komise pro přípravu
Věcného návrhu Stanov ČSCH
ing. Miroslav Kroft
pověřený člen ÚV ČSCH